Žluté čaje

Žlutý čaj je brán jako lehký kompromis mezi čajem černým a zeleným, někdy se mu také říká polozelený čaj. Žlutý čaj je velkou specialitou a vzácností, výrobní postup je utajován před veřejností a rádoby výrobci nekvalitních čajů.

Tajemství výroby pěstování žlutého čaje

Žlutý čaj a jeho pěstování či následná péče o čajové lístky je opravdu velmi specifická, ovšem jen málo lidí zná přesné „výrobní“ tajemství jak docílit toho správného a kvalitního výsledku. Žlutý čaj není zpracováván fermentací, jako je tomu podobně u bílého a černého čaje. Rozdílem v péči o čajové lístky je však postup při sušení. Čajové listy se nesuší tak rychle jako třeba lístky u čaje zeleného. Naopak lístky čajovníku se pro ten správný efekt žlutého čaje suší hodně pomalu a dlouho, v silných vrstvách jsou lístky poskládány na sobě, jsou zakryty kusem lněné látky, která je při sušení velkým pomocníkem a právě díky tomuto postupu, získává čajový lístek ve finále nažloutlou barvu, která je pro žlutý čaj velmi specifická, odstín může trochu připomínat i světle hnědou až zlatavou barvu, chutí je žlutý čaj jakoby medový, zlehka nasládlý.

Žluté čaje a jejich historie

Literatura, která se zabývá čaji, takzvaná čajová literatura, o žlutém čaji hovoří jako o císařském. Pro císaře byla totiž v dobách jejich vlády velmi oblíbenou barvou žlutá. Císaři žlutý čaj milovali, navíc jeho „ císařská barva“ jejich pocit z kvalitního čaje, chutného šálku ještě umocňovala. Říká se, že na císařský dvůr nesměl přijít ani jeden kousek lístku, který by mohl zkazit chuť žlutého čaje. Vše bylo pečlivě kontrolováno, a čím lepší žlutý čaj, tím si pěstitel žlutého čaje, zaplatil u císařského dvora jakoby daň. Žlutý čaj byla v dobách dávné historie delikatesa pouze pro císařský dvůr, zámožné a vážené občany.

Druhy žlutého čaje

Všechny druhy žlutého čaje, které se těší velké oblibě a opravdu zachutnají snad každému. Mezi oblíbené druhy patří Song Yang Yin Hou, který pochází z province Zhejiang, tomuto čaji se také může říkat Packa stříbrné opice, protože čajové lístky tohoto druhu, vypadají jako packa opice.

Dalším druhem, se kterým se můžete setkat je Junshan Yinzhen, který pochází z province Hunan v Číně. Čaji se říká také stříbrná jehla, patrně dle vzhledu čajových lístků, po procesu sušení. Da Ye Qing má svoje kořeny a je pěstován v Číně, v oblasti Guangdong, bývá nazýván jako velkolistý zelený. Zajisté stojí za zmíňku druh Huang Tang z provincie Zheijang, kterému se říká Žlutá polévka.

Příprava žlutého čaje

Příprava žlutého čaje je jednoduchá, ale přesto takovým malým obřadem, který si užijete a hlavně výsledek stojí opravdu za to. Jedna lžička žlutého čaje stačí na 150 ml vody, teplota vody by neměla přesáhnout 80 stupňů Celsia. Louhování čaje trvá asi tak 3 – 5 minut, poté lze čaj dochutit nebo pít bez dochucení. Čaj sám o sobě má opravdu jemně nasládlou chuť, takže cukr není potřeba. Výhoda žlutého čaje je taková, že je možné nálev opakovat, maximálně 3x. A přesto jsou žluté čaje chutné a neztratí nic ze svých vlastností a chuti.